Evoluce peněz

V dnešní době je těžké si představit život bez peněz. A nezáleží na tom, zda máme rádi šustění peněz v rukou nebo jsme zvyklí platit telefonem či hodinkami, budoucnost plateb je za dveřmi.

Historie plateb je stejně dlouhá jako historie lidstva. Na začátku byl nejoblíbenější barter, tj. výměna předmětu/služby za jiný přemět/službu — bezhotovostní obchodování. Tento systém byl však značně nepraktický a těžkopádný. Hlavním, problémem byla náhrada výrobků nedostatečné hodnoty. Bylo tedy potřeba najít komodity, které by byly dělitelné, trvalé a vzácné. Takovými komoditami se staly kůže, sůl, nástroje, obilí, dobytek a rudy. Byly prvním zákonným platebním prostředkem.

S rozvojem civilizace, spotřeby a rychle se rozšiřujícího obchodu se „komoditní peníze“ ukázaly jako nepraktické. Opět naastal problém se zúčtováním, ale i se samotnou dopravou. A zde se objevují peníze v podobě, kterou známe a je nám mnohem bližší. Jde o kovové peníze — zpočátku jako kusy odlévané z neušlechtilých kovů, tj. železa, bronzu a mědi, a poté kovové peníze, ražené. Ty jsou ve formě mincí se znaky potvrzujícími hodnotu slitiny (zlato, stříbro, platina).

Když se výroba mincí z kovu ukázala jako příliš drahá a rychlost těžby drahých kovů nebyla schopna pokrýt neustále rostoucí potřeby trhu, řešením se ukázaly depozitní stvrzenky. Mince zůstaly u zlatníků, kteří na oplátku vydali doklad s údaji o tom, kolik zlata a stříbra měl vlastník. Tak začala éra papírových peněz. Navíc se objevily nové formy obchodování s takovými stvrzenkami. Například zlatníci vydávali takové stvrzenky, které neměly pokrytí kovy a byly pohledávkou vůči tomu, kdo stvrzenku vystavil. Takové stvrzenky vyvolaly zájem. Dá se předpokládat, že v té době se objevují první vklady a úvěry a tím i počátky bankovnictví.

Bankovky, které dnes známe, jsou odvozeny z depozitních stvrzenek. Byly vytvořeny skrze vládní nařízení a staly se zákonným platebním prostředkem. Nejprve se objevily v Číně a v Evropě, Švédsko a Anglie byly prekurzory pro používání bankovek. Papírové peníze jsou úzce spjaty s vládami a podléhají kontrole. Jsou také vystaveny inflaci a ztrácejí tak svou hodnotu.

A přesto je tu budoucnost. Aby se zabránilo centralizaci, inflaci nebo aby byl majetek chráněn proti krádeži, byla v roce 2009 vytvořena první kryptoměna — Bitcoin. Kryptoměny používají kryptografii k zabezpečení a ověřování transakcí. Jsou alternativou pro standardní měny. Nemají však fyzickou podobu a přesto se stávají zákonným platebním prostředkem ve stále více zemích. Možná je to dáno tím, že jak kryptoměny, tak tradiční peníze nejsou kryté zlatem jako dříve a jejich hodnotou je především výše důvěry komunity v emitenta dané měny.

Říká se, že budoucnost kryptoměn je v tom, že se používá paralelně mnoho různých měn a je jen otázkou času, kdy se dostanou do oběhu.

Stále však čekáme na právní úpravy, ale také na odpovídající infrastrukturu.